Volty vs. hertz: co skutečně popisuje rychlost PMU strojku?

Je jedna otázka, kterou slýchám téměř na každém PMU školení, workshopu a ukázce:

„Na jaké rychlosti pracujete?“

Léta zněla odpověď obvykle nějak takto:

„5 voltů.“
„7 voltů.“
„7,5 voltu.“

A všichni jsme chápali, na co se otázka ptá.

Problém je, že napětí není rychlost.

Náš obor ho jen začal používat jako pohodlný způsob, jak popsat nastavení strojku. A čím jsou PMU strojky technicky vyspělejší, tím důležitější je chápat rozdíl.

Co jsou tedy volty?

Volt (V) je jednotka elektrického napětí, tedy rozdílu elektrických potenciálů.

Velmi zjednodušeně: napětí nám říká něco o elektrickém vstupu, který je do systému přiváděn. Neříká nám přímo, kolikrát se jehla za sekundu pohne nahoru a dolů.

U mnoha tradičních PMU strojků se při zvýšení napětí motor otáčí rychleji, a jehla tak vykonává cykly rychleji. Proto artistky přirozeně začaly brát napětí zobrazené na zdroji jako nastavení rychlosti.

Vyšší V = obecně rychleji.
Nižší V = obecně pomaleji.

Jako praktické vodítko v rámci jedné konkrétní sestavy strojku a zdroje to může fungovat naprosto dobře.

Volty se tím ale nestávají jednotkou rychlosti.

Proč nemůžeme rychlost strojků porovnávat ve voltech?

Představte si dva úplně odlišné PMU strojky od dvou různých výrobců, s jinými motory, elektronikou, pohonem a zdroji.

Oba nastavíte na 7 V.

Pracují teď přesně stejnou rychlostí?

Ne.

Jeden strojek může být výrazně rychlejší než druhý.

Samotné napětí vám neřekne otáčky motoru ani to, kolik úplných cyklů jehla každou sekundu vykoná. Vztah mezi přiváděným napětím a skutečnou mechanickou rychlostí závisí na konstrukci a řídicím systému konkrétního strojku.

Takže když někdo řekne:

„Pracuju na 7 voltech,“

známe nastavení strojku, ale jeho skutečnou rychlost neznáme, dokud neznáme vlastnosti právě tohoto strojku.

Proto je nastavení podle napětí mnohem užitečnější pro popis relativních rozsahů:

pomalu → středně → středně rychle → rychle

než pro určení přesné rychlosti, kterou by šlo přenést mezi různými strojky.

Co je tedy Hz?

Hz znamená hertz a je to jednotka frekvence.

1 Hz = 1 cyklus za sekundu.

Pokud je mechanismus PMU strojku navržen tak, že jedna úplná otáčka motoru vytvoří jeden úplný cyklus jehly, pak platí:

60 Hz = 60 otáček motoru za sekundu = 60 úplných cyklů jehly za sekundu.

Jehla vykoná sekvenci:

nahoru → dolů → nahoru

60krát za sekundu.

To je něco zásadně jiného než říct, že strojek pracuje na 6 V nebo 7 V.

Napětí popisuje elektrickou veličinu.

Hertz popisuje frekvenci.

A právě frekvence nám umožňuje popsat, jak často strojek skutečně vykonává opakující se mechanický cyklus.

Proč jsme u ME™ zvolili Hz?

Když jsme vyvíjeli ME™, věděli jsme, že chceme odejít od nastavení, která artistce říkají jen to, že strojek pracuje někde kolem pomalé, střední nebo vysoké rychlosti.

Chtěli jsme, aby číslo na displeji odpovídalo skutečné mechanické frekvenci.

U ME™ je vztah přímý:

1 Hz = 1 otáčka motoru za sekundu = 1 úplný cyklus jehly za sekundu.

Takže:

25 Hz = 25 cyklů za sekundu
50 Hz = 50 cyklů za sekundu
60 Hz = 60 cyklů za sekundu
100 Hz = 100 cyklů za sekundu

Když řeknu jiné artistce, která pracuje s ME™, že pracuju na 55 Hz, mluvíme o skutečné, definované frekvenci, a ne o přibližném výkladu nastaveného napětí.

To pro nás bylo obzvlášť důležité z hlediska vzdělávání.

Místo otázky:

„Jaké napětí používáte?“

se konečně můžeme začít ptát technicky správně:

„Na jaké frekvenci pracujete?“

Ale viděla jsem i jiné strojky, které ukazují Hz. Není to totéž?

Ne nutně.

Tohle je důležitý rozdíl.

To, že se na displeji zobrazuje „Hz“, ještě automaticky nedokazuje, že zobrazené číslo představuje skutečnou mechanickou frekvenci strojku.

Výrobce může vytvořit číselnou stupnici a označit ji jako Hz, stejně jako může strojek zobrazovat úrovně nebo jiné vlastní hodnoty.

Aby hodnota představovala skutečnou frekvenci, musí existovat definovaný vztah mezi zobrazenou hodnotou a fyzickými cykly, které mechanismus vykonává.

Při porovnávání strojků proto nepředpokládejte, že 60 Hz zobrazených na strojku A automaticky znamená stejnou mechanickou rychlost jako 60 Hz zobrazených na strojku B.

Podstatná otázka zní:

Odpovídá zobrazená hodnota v Hz skutečnému počtu cyklů strojku za sekundu?

Znamená 60 Hz, že jehla zasáhne kůži 60krát za sekundu?

Tady je potřeba rozlišit ještě jednu věc.

Počet cyklů jehly za sekundu automaticky neznamená počet bodů, do kterých se za sekundu skutečně implantuje pigment.

Při 60 Hz vykoná mechanismus každou sekundu 60 úplných cyklů.

Jestli ale každý cyklus vytvoří kontakt s kůží, závisí na tom, jak artistka pracuje: roli hraje rychlost ruky, pohyb, vysunutí jehly, tlak, úhel, napnutí kůže, technika i kontakt s tkání.

Hz tedy popisuje frekvenci strojku, ne nutně počet viditelných pixelů, které v kůži vytvoříte.

Znamená vyšší Hz větší sílu?

Ne.

To je další častý omyl.

Rychlost a síla nejsou totéž.

Strojek může pracovat na určité frekvenci, a přesto se pod zátěží chovat velmi odlišně podle toho, jaký má motor, charakteristiku točivého momentu, elektroniku, zdvih, pohonný mechanismus a řídicí systém.

Proto se dva strojky pracující na stejné skutečné frekvenci mohou v kůži chovat úplně jinak.

A proto také nedává moc smysl vybírat PMU strojek jen podle jeho maximální hodnoty Hz.

Rychlejší automaticky neznamená silnější, účinnější ani lepší.

Znamená stejná hodnota Hz stejný výsledek?

Ne.

Znalost skutečné frekvence nám konečně dává smysluplnou míru rychlosti, ale rychlost je jen jednou částí pigmentace.

Výslednou interakci jehly s tkání ovlivňují:

• délka zdvihu,

• mechanika strojku,

• chování motoru pod zátěží,

• konfigurace jehly,

• rychlost ruky,

• vzor pohybu,

• tlak,

• vysunutí jehly,

• odpor kůže,

• a způsob, jakým strojek řídí každý cyklus.

Dva strojky tedy mohou pracovat na stejné frekvenci, a přesto dávat úplně jiný pocit při práci a jinou reakci tkáně.

Máme tedy přestat mluvit o voltech?

Ne úplně.

Pokud váš strojek pracuje s volty, není nic špatného na tom říct, že pracujete na 6 V nebo 8 V, když mluvíte o nastavení právě tohoto strojku.

Problém nastává, když se napětí vykládá jako univerzální míra rychlosti.

Tou není.

7 V vám říká nastavené napětí.
60 Hz vám říká frekvenci 60 cyklů za sekundu – za předpokladu, že hodnota Hz na displeji strojku představuje jeho skutečnou mechanickou frekvenci.

Na tomto rozdílu záleží.

Po letech, kdy se na otázku „Na jaké rychlosti pracujete?“ odpovídalo číslem ve voltech, můžeme konečně oddělit dvě věci, které technicky nikdy nebyly totéž:

V je napětí.
Hz je frekvence.
A frekvencí můžeme skutečně popsat rychlost strojku v cyklech za sekundu.