Volty vs. hertz: co skutečně popisuje rychlost PMU strojku?

Existuje jedna otázka, kterou slýchám téměř na každém školení, workshopu či ukázce PMU:

„Při jaké rychlosti pracujete?“

Léta zněla odpověď obvykle nějak takto:

„5 voltů.“
„7 voltů.“
„7,5 voltu.“

A všichni jsme chápali, co ta otázka znamená.

Problém je v tom, že napětí není rychlost..

V našem oboru se prostě vžilo jako praktický způsob popisu nastavení přístroje. A jak se přístroje pro PMU stávají technicky vyspělejšími, je stále důležitější chápat rozdíl mezi těmito pojmy.

Co jsou tedy volty?

A Volt (V) je jednotka elektrického potenciálového rozdílu (napětí).

Velmi zjednodušeně řečeno, napětí vypovídá o elektrickém příkonu dodávaném do systému. Neříká nám přímo, kolikrát se jehla za sekundu posune nahoru a dolů..

U mnoha tradičních přístrojů pro PMU vede zvýšení napětí k rychlejšímu otáčení motoru, což zrychluje cyklus pohybu jehly. Proto začali odborníci přirozeně vnímat napětí zobrazené na zdroji jako nastavení rychlosti.

Vyšší V = obecně vyšší rychlost.
Nižší V = obecně nižší rychlost.

Jako praktické vodítko v rámci jedné konkrétní konfigurace strojku a napájecího zdrojeto může fungovat naprosto skvěle.

To však neznamená, že volty představují měřítko rychlosti.

Proč nemůžeme porovnávat rychlost strojků pomocí voltů?

Představte si dva zcela odlišné PMU strojky od dvou různých výrobců, s rozdílnými motory, elektronikou, pohonnými systémy a napájecími zdroji.

Oba nastavíte na 7 V.

Pracují nyní přesně stejnou rychlostí?

Ne.

Jeden strojek může být výrazně rychlejší než druhý.

Samotné napětí neříká nic o otáčkách motoru ani o tom, kolik kompletních cyklů jehly proběhne za sekundu. Vztah mezi přiváděným napětím a skutečnou mechanickou rychlostí závisí na konstrukci a řídicím systému daného strojku.

Takže když někdo řekne:

„Pracuji na 7 voltů,“

známe sice nastavení strojku,, ale stále neznáme skutečnou rychlost, pokud neznáme charakteristiky daného konkrétního strojku.

Proto je nastavení založené na napětí mnohem užitečnější pro popis relativních rozsahů:

pomalý → střední → středně rychlý → rychlý

než pro udávání přesné, přenositelné rychlosti mezi různými strojky.

Co tedy znamená Hz?

Hz je zkratka pro hertz a je to jednotka frekvence.

1 Hz = 1 cyklus za sekundu.

Pokud je mechanismus strojku pro permanentní make-up (PMU) navržen tak, že jedna celá otáčka motoru vytvoří jeden celý cyklus pohybu jehly, pak platí:

60 Hz = 60 otáček motoru za sekundu = 60 celých cyklů pohybu jehly za sekundu.

Jehla dokončí sekvenci:

nahoru → dolů → nahoru

60krát za sekundu.

To je zásadně odlišné od tvrzení, že strojek pracuje při napětí 6 V nebo 7 V.

Napětí popisuje elektrickou veličinu.

Hertz popisuje frekvenci.

A právě frekvence nám umožňuje popsat, jak často strojek skutečně provádí opakující se mechanický cyklus.

Proč jsme pro ME™ zvolili Hz?

Když jsme vyvíjeli ME™, věděli jsme, že se chceme vzdálit od nastavení, která umělci pouze sdělují, že strojek funguje někde v rozmezí pomalý, střední nebo rychlý chod.

Chtěli jsme, aby číslo na displeji odpovídalo skutečné mechanické frekvenci.

U ME™ je tento vztah přímý:

1 Hz = 1 otáčka motoru za sekundu = 1 kompletní cyklus jehly za sekundu.

Tedy:

25 Hz = 25 cyklů za sekundu
50 Hz = 50 cyklů za sekundu
60 Hz = 60 cyklů za sekundu
100 Hz = 100 cyklů za sekundu

Pokud řeknu jinému umělci pracujícímu s ME™, že pracuji při 55 Hz, mluvíme o skutečné, definované frekvenci, nikoli o přibližné interpretaci nastavení napětí.

To pro nás bylo obzvláště důležité z hlediska vzdělávání.

Místo otázky:

„Jaké napětí používáte?“

konečně se můžeme začít ptát technicky správně:

„Na jaké frekvenci pracujete?“

Ale viděl jsem i jiné strojky, které zobrazují Hz. Není to totéž?

Ne nutně.

Jde o důležitý rozdíl.

Zobrazení „Hz“ na displeji automaticky nezaručuje, že zobrazené číslo odpovídá skutečné mechanické frekvenci strojku.

Výrobce může vytvořit číselnou stupnici a označit ji jako Hz, stejně jako může stroj zobrazovat úrovně nebo jiné specifické hodnoty.

Aby hodnota představovala skutečnou frekvenci, musí existovat definovaný vztah mezi zobrazenou hodnotou a fyzickými cykly, které mechanismus vykonává.

Při porovnávání strojů tedy nepředpokládejte, že hodnota 60 Hz zobrazená na stroji A automaticky znamená stejnou mechanickou rychlost jako 60 Hz zobrazených na stroji B..

Podstatná otázka zní:

Odpovídá zobrazená hodnota v Hz skutečnému počtu cyklů stroje za sekundu?

Znamená 60 Hz, že jehla pronikne do kůže 60krát za sekundu?

Zde je třeba rozlišovat ještě jednu věc.

Počet cyklů jehly za sekundu není automaticky totéž co skutečný počet bodů, do nichž je vpraven pigment, za sekundu.

Při frekvenci 60 Hz vykoná mechanismus každou sekundu 60 kompletních cyklů.

To, zda každý cyklus skutečně vytvoří kontakt s kůží, však závisí na způsobu práce tatéra či specialisty: roli hraje rychlost ruky, pohyb, výsuv jehly, tlak, úhel, napnutí kůže, technika a kontakt s tkání.

Hodnota Hz tedy vyjadřuje frekvenci stroje,nikoli nutně počet viditelných bodů, které v kůži vytvoříte.

Znamená vyšší frekvence (Hz) vyšší výkon?

Ne.

To je další častý omyl.

Rychlost a výkon nejsou tytéž parametry.

Stroj může pracovat na určité frekvenci, a přesto se pod zátěží chovat zcela odlišně v závislosti na motoru, charakteristice točivého momentu, elektronice, zdvihu, hnacím mechanismu a řídicím systému.

Právě proto mohou dva stroje pracující na stejné skutečné frekvenci působit na kůži zcela odlišným dojmem.

A právě proto nedává příliš velký smysl vybírat přístroj na PMU pouze na základě jeho maximální frekvence (Hz).

Vyšší rychlost automaticky neznamená vyšší sílu, účinnost ani lepší kvalitu.

Znamená stejná frekvence (Hz) i stejný výsledek?

Ne.

Znalost skutečné frekvence nám sice poskytuje smysluplný údaj o rychlosti, avšak rychlost je pouze jednou ze složek procesu pigmentace.

Výslednou interakci mezi jehlou a tkání ovlivňují:

• délka zdvihu,

• mechanika přístroje,

• chování motoru při zátěži,

• konfigurace jehly,

• rychlost pohybu ruky,

• způsob pohybu,

• tlak,

• výsuv jehly,

• odpor kůže,

• a způsob, jakým přístroj řídí jednotlivé cykly.

Dva přístroje tedy mohou pracovat na stejné frekvenci, a přesto vyvolávat zcela odlišný pocit při práci a odlišnou reakci tkáně.

Měli bychom tedy přestat mluvit o voltech?

Ne tak docela.

Pokud Váš přístroj využívá volty, není nic špatného na tom říci, že pracujete při napětí 6 V nebo 8 V, když hovoříte o nastavení konkrétního přístroje..

Problém nastává ve chvíli, kdy je napětí považováno za univerzální měřítko rychlosti.

Tím však není.

Hodnota 7 V udává pouze nastavení napětí.
Hodnota 60 Hz označuje frekvenci 60 cyklů za sekundu – za předpokladu, že frekvence zobrazená na strojku odpovídá jeho skutečné mechanické frekvenci.

Na tomto rozlišení záleží.

Po letech odpovídání „Při jaké rychlosti pracujete?“ údajem o napětí můžeme konečně oddělit dvě věci, které technicky vzato nikdy nebyly totéž:

V (volty) představují napětí.
Hz (hertzy) představují frekvenci.
A frekvence je údaj, kterým lze popsat rychlost strojku v cyklech za sekundu.